Před cestou do New Yorku (2008) jsme si museli vyřídit dvouleté povolení k vycestování do Spojených států. K jeho vypršení dojde v listopadu 2010. Kvůli cestě do Indonésie jsem si pro jistotu nechal vystavit mezinárodní řidičák, jehož platnost skončí v červenci 2010. To jsou dvě drobnosti, které podpořily rozhodnutí obrátit letos kormidlo a vypravit se znovu po dvou letech na americký kontinent, tentokrát na jihozápad USA. Bylo jasné, že v tomto případě to nebude cesta o lidech a kulturních zvyklostech, ale především o přírodních krásách. Proto se také tento deník nebude hemžit veselými historkami, které jsme zažili s domorodci, ale mohl by spíš posloužit jako zdroj informací a zkušeností pro ty, kteří se do těchto končin také chystají.

Po zajištění letenek v listopadu 2009 jsem se pustil do příprav itineráře. Čím víc jsem se o vybrané oblasti dočítal, tím víc jsem nabýval dojmu, že potřebujeme aspoň dva měsíce. To je ale samozřejmě čirá utopie, takže jsem opět trpěl při škrtání některých destinací tak, abychom se dopracovali k rozumnému programu, který se dá zvládnout za tři týdny. Hodně mi pomohli Martin s Láďou, kteří mají úžasně propracované webovky www.lamar.cz – ty můžu vřele doporučit všem, kdo mají v plánu zajímavá místa Spojených států prozkoumat nebo se o nich aspoň dočíst spoustu zajímavého. Následovalo objednání auta a prvních a posledních dvou noclehů. To byla trochu nová zkušenost, protože obvykle máme před cestou v rukou jen letenky, případně nějakou jízdenku na vlak.

Situaci před odletem významně zkomplikovala islandská sopka Eyjafjallajökull, která si prostě začala chrlit sopečný popel ztěžující leteckou dopravu nad Evropou. Do poslední chvíle nebylo zaručené, že odletíme podle plánu. Ale nakonec se přece jen uklidnila a my mohli na více než tři týdny změnit kontinent.