Vítejte!

Vítejte na webu, který pojednává především o cestách za hranice všedních dnů. Už brzy se dočkáte nové verze!


Evropa island web

Zveřejněno : 31.7.2016 autorem Honza

0

Island 2016

Ačkoli tvrdím, že Evropu si nechávám na důchod, jsou místa, kvůli nimž z téhle teze dokážu slevit. A jedním z nich je Island.

Termín cesty: 28. června – 13. července 2016
Vybavení foto/video: Nikon D90 (foto), Canon (video)
Trasa: poloostrov Reykjanes (Gunnuhver, Modrá laguna, Seltún, Hveragerði) > Landmannalaugar > Jižní pobřeží (Seljalandsfoss, Skógafoss, Dyrhólaey, Reynishverfi, Vík, Fjaðrárgljúfur, Skaftafell, Hof, Fjallsárlón, Jökulsárlón & Breiðamerkursandur, Höfn) > východní fjordy (Seyðisfjörður, Borgarfjörður eystri) > okolí jezera Mývatn (Dettifoss, Selfoss, Leirhnjúkúr, Krafla & Viti, Hverir, Dimmuborgir, Skútustaðir, Grjótagjá, Jarðböðin Nature Baths) > severní část (Húsavík, Goðafoss, Laufás, Akureyri, Siglufjörður, Hofsós, Sauðárkrókur, Hvítserkur) > poloostrov Snæfellsnes (Stykkishólmur, Kirkjufell, Hellisandur, Djúpalónssandur, Lóndrangar, Hellnar, Arnarstapi, Búðir) > Akranes > „Zlatý okruh“ (Þingvellir, Geysir, Gullfoss) a Brúarfoss > Reykjavík

Mapa záchytných bodů (kliknutím se otevře větší náhled v novém okně):

Island - mapka

 

Účastníci:

Účastníci výpravy

Honza | Vedoucí zájezdu, kronikář, klíčník
– Jeho slovo je zákon.
– Když ho bolí záda nebo zadek, ostatní bolí nohy.
– Klíč od auta musí mít neustále u sebe, jinak ostatní propadají hysterii a okamžitě ho hledají a vracejí.

Libor | Hlavní taxikář, rejža, zasloužilý všeuměl Bohouš
– Když to nejde, řekni Liborovi a ono to půjde!
– Vše mu trvá trochu déle a argumentuje tím, že kamera není foťák! („Potřebuju alespoň 30 sekund.“)
– Velký milovník Chicken Tikka Masala

Monika | Apartní ozdoba výpravy, hlavní krmná, lupinoložka
– Neunikne jí žádná květena, nedej Bůh lupina.
– Spí, jako když ji do vody hodí (vyspala se do růžova i v kaluži vody).
– Doslova z ní vytryskává humor, občas i s umělcovou představivostí.

Bára | Ozdoba výpravy, provianťák, hlavní ornitoložka
– Její tempo je vražedné, její maso ostré – tedy to sušené.
– Její růžová kočička je prostě k sežrání.
– Milovnice kulatých sušenek Maryland, které nikdy nechybí v jejím košíku

A Jarda Jágr, jehož rozhovor v časopise Forbes měly holky celou dobu umístněný na zadním sedadle mezi sebou. S Jardou si povídaly a občas ho i krmily jogurtem Skyr. Když se mu delší dobu nevěnovaly, trucoval.

Pro posun na další snímek můžete použít šipky (objeví se po najetí na obrázek kurzorem), kliknutí na obrázek nebo kliknutí na náhled.

Galerie I | Jih a východ

Galerie II | Sever a západ

 

Pokud jsem se chtěl někam už opravdu hodně dlouho podívat, byl to Island. Vždycky ho ale odsunula nějaká vzdálenější nebo exotičtější destinace. Koncem roku 2015 jsem se ale rozhodl, že už tam prostě musím. Odmítal jsem všechny jiné návrhy a zatvrzele trval na svém. Situace ohledně složení výpravy se nakonec vyvinula tak, že s námi měla vyrazit nejen Monča alias Serža, která s námi absolvovala už Nepál 2014, ale také její kamarádka Bára, o níž jsme nikdy předtím neslyšeli. Vzhledem k tomu, že se celá cesta měla odehrávat ve stanech v zemi vyhlášené nelítostným podnebím, byla to pro nás pro všechny určitým způsobem odvaha, ale ani po prvním společném osobním setkání v Nebi nikdo z nás názor nezměnil, takže jsme se pustili do plánování a zajišťování, abychom byli náležitě připraveni.
Dlouho jsme čekali na levné letenky, ale v termínu, který jsme si stanovili (přelom června a července) se pořád žádné neobjevovaly a navíc s postupujícím časem ceny stále rostly, nakonec jsme šli do letenek z Prahy přes Berlín se společností airberlin. Včetně odbavených zavazadel do 23 kg (což se později ukáže jako velká výhoda) a s dobrou návazností jednotlivých letů jsme se dostali na třináct tisíc korun.

Ubytování jsme dopředu moc řešit nemuseli, protože jsme kvůli islandské cenové úrovni ani na chvíli neuvažovali o jiné alternativě než o kempech, které není potřeba dopředu rezervovat. Přemýšleli jsme o CampingCard (115 EUR), jejíž držení opravňuje dva dospělé a až čtyři děti k následnému noclehu ve vybraných kempech zdarma, ale jejich rozmístění nám moc nevyhovovalo, takže jsme tuhle možnost nakonec odpískali. O to větší pozornost jsme věnovali stravování. Do žádné jiné destinace jsme jídlo nevozili, ale zvěsti o drahotě islandských restaurací nás vystrašily natolik, že jsme udělali výjimku. Nakoupili jsme dehydrované pokrmy na cesty, a to převážně značky LYO, která nám při degustaci nejvíc zachutnala a i její sortiment nám přišel nejzajímavější. K tomu jsme pořídili kuskus, tuňákové saláty Riomare a doufali, že zbytek už pořešíme v supermarketech. Od Viktora s Olgou, kteří s námi byli v Myanmaru, jsme si půjčili vařič JetBoil, který podle jejich slov uvaří vodu v cukuletu i na větrném Islandu.

Letní měsíce jsou na Islandu nejsilnější sezonou, takže je záhodno co nejdřív rezervovat i auto z půjčovny (jiná varianta pohybování po ostrově pro nás nepřicházela v úvahu). To bývá při cestě na Island největší rozpočtovou položkou, ale ve čtyřech se to docela dobře rozloží. Sáhli jsme po nabídce půjčovny Geysir – kombík s automatickou převodovkou a klimatizací za 25 tisíc. Čtyřkolka by vyšla minimálně na dvojnásobek a do vnitrozemí, kam jsme se chtěli také podívat, jsme plánovali zajet jen na jeden dvoudenní výlet, k čemuž dost dobře poslouží autobus, takže jsme zůstali u náhonu na dvě kola.

Kromě standardních průvodců Rough Guide a Lonely Planet jsem pořídil ještě speciální PDF publikace pro fotografy, díky nimž se také postupně rýsovala místa, která opravdu stojí za to vidět. Svými radami přispělo ještě několik kamarádů, kteří už Island navštívili. Připravil jsem itinerář, který měl ale sloužit spíš jako vodítko než dogma. Daný byl směr jízdy, a to proti směru hodinových ručiček. Pak už zbývalo si jen usilovně přát, aby nám vyšlo počasí. Na všechno ostatní jsme snad byli připraveni.

Poslední dobou už je ale určitým folklorem, že Libora nebo mě postihnou před odjezdem nějaké zdravotní komplikace. A tentokrát jsme to schytali oba. Mně se asi tři týdny před odletem vrátily potíže se zády, Libora jen pár dní před odjezdem začaly zlobit ledviny. Oba jsme věřili, že to zvládneme.

Připravena už je tradiční knížka – deník s více než 600 fotkami. Kliknutím na její obálku se otevře nové okno, kde si můžete knihu prohlédnout, případně i zakoupit.

 

Tags: , ,


O autorovi

Honza

Cestování je moje vášeň. Naše planeta je přílš velká a krásná na to, abychom seděli za pecí a nechali si to všechno ujít.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Nahoru ↑