Vítejte!

Vítejte na webu, který pojednává především o cestách za hranice všedních dnů. Už brzy se dočkáte nové verze!


Honzův blog Stop přechylování

Zveřejněno : 13.3.2009 autorem Honza

0

Neznám žádnou Streepovou

Před pár dny se rozpoutala menší aférka, když Česká televize ukončila (a pak zase opět navázala) spolupráci s bývalou lyžařkou Zuzanou Kocumovou jen proto, že při komentování MS v lyžování nepřechylovala cizí ženská jména. Jinými slovy je neprznila. Následně se například na internetových diskusích vzedmula debata o tomto fenoménu a já jsem moc rád, že většina příspěvků, které jsem četl, byla proti přechylování.

Obhájci přidávání –ová za příjmení argumentují tím, že:

a) čeština přechylování potřebuje, protože bez něj nemůže cizí příjmení skloňovat;

b) bez přechýlení nelze poznat, zda se jedná o muže či ženu;

c) může nastat situace, kdy není z věty jasné, kdo je podmět a kdo předmět (Clinton vystřídá Rice);

d) lidé jsou na to zvyklí.

(Nejen) moje protiargumetny:

ad a) Existují nepřechýlená česká příjmení – Janků, Tachecí, Dolejší, Hořejší, Petrů atd. Některé české či slovenské ženy, které se vdaly za pány s cizokrajným příjmením (nebo k tomu mají jiný důvod), vyžadují používání svých jmen bez –ová, například Kateřina Jacques, Kateřina Emmons, Jana Kirschner, Marča Arichteva. Rovněž prý pravidla umožňují nepřechylovat příjmení velmi slavných žen jako je Agatha Christie či Edith Piaf. A já se ptám, jak je možné, že se všemi těmito jmény si čeština dokáže poradit, zatímco s jinými nikoli? Kdo stanoví, kdy už je dáma natolik slavná, aby si zasloužila nepřechylování svého jména? Může tak nastat paradox, kdy jméno Češky (Kateřina Emmons) nepřechylujeme, zatímco například místo o Meryl Streep musíme číst o Meryl Streepové.

ad b) Ty ženy se tak jmenují, proč by zrovna Češi měli mít nějaké privilegium, aby mohli snáze poznat, jakého pohlaví nositel jména je? Jsme tak hloupí, že když sledujeme například závod v běhu na lyžích žen, musí nám komentátor neustále připomínat, že zrovna běží ženy? Nestačí v textu mít jen dost slušnosti a přidat i křestní jméno nebo označení slečna či paní? Někdy by stačila i jen iniciála křestního jména – třeba H. Clinton.

ad c) Čeština je bohatý jazyk a ten, kdo se snaží, si určitě dokáže poradit s každou jeho záludností. Navíc nežijeme v holých a izolovaných větách, ale vždy v nějakém kontextu, ze kterého je patrné, zda se jedná o ženu nebo muže. Pokud si člověk (hlavně novinář) nedá pozor, dochází k nejasnostem i bez přechylování, například nedávno byl na iDnes článek s názvem: „Vím, cos dělal v pátek poráží návrat Výměny manželek“. Jeden by nabyl dojmu, že Výměna manželek prohrála, jenomže v článku se dozví, že tomu bylo naopak. Snad neexistuje věta, která by se nedala vyjádřit jinak. Někdy se jen musí trochu víc zapojit mozek.

ad d) Zvyknout se dá na cokoli. Stačí, aby nepřechylování začala používat média, a časem to bude naprosto přirozené i těm, kteří teď to svoje –ová nezbytně potřebují. Je to třeba jako „Česko“ – správně vytvořený tvar, který jen zněl nezvykle. Dnes už se používá zcela běžně.

Hlavně ale nemáme žádné právo měnit komukoli jméno. Meryl Streep je prostě Meryl Streep, stejně jako třeba Alfred Molina je Alfred Molina. Jsem rád, že už je na trhu několik časopisů, které jména neprzní (namátkou třeba Cinema, Premiere, Instinkt, Šťastný Jim, Jackie…) a zároveň tím jasně dokazují, že to jde, když se chce.

Tags:


O autorovi

Honza

Cestování je moje vášeň. Naše planeta je přílš velká a krásná na to, abychom seděli za pecí a nechali si to všechno ujít.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Nahoru ↑