Vítejte!

Vítejte na webu, který pojednává především o cestách za hranice všedních dnů. Už brzy se dočkáte nové verze!


Honzův blog Všude dobře

Zveřejněno : 4.8.2011 autorem Honza

0

Všude dobře

Často se mě lidé ptají, kde se mi zatím nejvíc líbilo. A má obvyklá odpověď zní: „Všude!“. Snad je to tím, že prostě jezdíme tam, kam chceme, tedy kde očekáváme, že se nám bude líbit. A také vždycky věnuji náležitou pozornost přípravám – už předem tedy máme vybraná ta nejzajímavější místa a neztrácíme čas bloumáním a uvažováním, co bychom tak ještě mohli podniknout. Nicméně jsem si řekl, že bych svou lakonickou odpověď mohl alespoň tady trochu rozvést. Pokusím se tedy popsat, co se mi ve které destinaci líbilo.

Možná překvapivě začnu Rumunskem. Tam jsem jezdil s rodiči – poprvé ve dvou letech, naposledy ve dvanácti, celkem čtyřikrát. Místo bylo vždy stejné, čeká vesnice Svatá Helena v oblasti, která je dnes cestovatelům známá jako Banát. Bohužel jsem tehdy nedokázal naplno ocenit kouzlo téhle enklávy, kde se zastavil čas. Aspoň tehdy do na mě působilo, jako bychom se vrátili do 19. století, ať už šlo o bydlení, oblékání, mluvy, mechanizace nebo životního stylu. Docela by mě zajímalo, jak to tam funguje dnes…

Skotsko je má srdeční záležitost. Snad i proto, že se jedná o jedinou zemi, kde jsem strávil delší dobu (4 měsíce + 2 týdny na dovolené rok předtím). Krásná příroda, minimum turistů, mystická atmosféra. Už jsem tam také vlastně spoustu let (14) nebyl a možná by na mě po všech následně absolvovaných cestách působilo jinak, ale moc tomu nevěřím. Budu se tam muset vrátit, abych se přesvědčil! :-)

Slovensko mám rád, stejně tak slovenštinu. Že by geny? Jedna z mých babiček se tam totiž narodila. Příroda, halušky, jazyk…

Chorvatsko rozhodně nepodceňujte. Doporučuji zkombinovat relax u moře s poznáváním přírodních krás i historických měst. Opravdu to stojí za to a nemyslím tím jen Plitvická jezera (ale například také Paklenicu, Kornati, Šibenik, Zadar…).

Tunisko jsme zatím neprozkoumali důkladněji, ale i to, co jsme ve vnitrozemí viděli, nás dostalo. Především horské oázy můžu vřele doporučit.

Thajskem a Hong Kongem začaly naše výpravy do vzdálenějších destinací. A byl to asi ideální volba – Thajsko sice nabízí exotiku, ale v poměrně civilizovaném balení. Královský palác v Bangkoku vám určitě vyrazí dech. Příroda na severu nebo národní park Erawan na západě příjemně pohladí, o relaxu na jižních plážích asi není třeba se rozepisovat. A to jídlo! Hong Kong byla zajímavá zastávka cestou, ale jen kvůli tomuhle městu bychom se určitě přes půl světa plahočit nechtěli.

Norsko je nádherná země. Hory, fjordy, ledovce… Pokud se tam vypravíte, nesmíte vynechat Lofoty, případně i Vesterály – při dobrém počasí je to skutečně zážitek. Švédsko až takovými přírodními krásami neoplývá, ale třeba Stockholm je příjemné město s roztomilým skanzenem.

A pak přišla Indie. Ta by se dala shrnout do známého reklamního sloganu „Incredible India“, je to skutečně neuvěřitelná země plná protikladů. Viděli jsme spoustu zajímavých a krásných míst, prožili řadu nezapomenutelných zážitků. Co mě ale na téhle zemi asi fascinuje nejvíc je to, že jejich tak odlišnou kulturu cítíte doslova na každém kroku. Nemusíte kvůli tomu do nějaké rezervace, muzea, parku atd. – stačí se jen projít po městě. Ladak a další oblasti na severu nás pak letos naprosto dostaly kombinací nádherné přírody, klášterů, milých lidí a nepopsatelné atmosféry. Vřele doporučuji.

Kambodža se nemůže chlubit impozantními přírodními drahokamy, ale pro nás byli její největší devizou lidé. Takhle příjemní, milí a bezprostřední na nás zatím nikde jinde nečekali. A chrámy angkorského komplexu samozřejmě také stojí za prozkoumání.

Peru, Bolívie a Chile – každá země je jiná, každá zajímavá a působivá. Peru vás nadchne kulturou, krásnými městy i krajinou, v Bolívii jsme zažili nezapomenutelné chvíle při putování po opuštěném Altiplanu. Z Chile jsme viděli jen kousek, ale už jen měsíční krajina v oblasti atacamské pouště stála za to.

Indonésie nás překvapila tím, že to nejhezčí jsme viděli na ostrově Jáva, od kterého jsme zase až tak nečekali. Především Kawah Ijen je nezapomenutelný. Bali pro nás bylo lehkým zklamáním, ale to jsme si vynahradili na ostrůvku Gigi Meno u Lomboku, kde si zatím můžete vychutnávat turismem na až tak zasaženou atmosféru a krásné pláže.

Maroko ještě chceme probádat podrobněji, ale už to, co jsme zatím viděli, nám opět rozšířilo obzory. Klidně se ztraťte v uličkách Fezu, určitě si to užijete.

Jihozápad USA – to je oblast, která vám vyrazí dech množstvím národních parků, ve kterých si uvědomíte, jak mocnou čarodějkou je příroda. Fantastické. A San Francisco je velmi příjemné a hezké město.

A pak tu máme města. Londýn prostě miluju. Už jsem v něm byl snad desetkrát, ale vždycky se tam budu rád vracet. New York určitě stojí za návštěvu, určitě se nezapomeňte projít po brooklynském mostě nebo čtvrtí Greenwich Village. Istanbul nás překvapil čistotou a příjemnou atmosférou. Zajímavý mix evropské a asijské kultury. Řím a Vatikán určitě patří mezi místa, kam by se měl každý aspoň jednou podívat. Dublin není zrovna oslnivou metropolí, ale určitě se tam ještě někdy vrátíme jako do základny, ze které prozkoumáme zbytek zeleného ostrova. Berlín, Budapešť, Brusel, Amsterdam… – ty asi není potřeba komentovat, ve všech je fajn :-)

Doufám, že tenhle příspěvek budu mít možnost velmi často aktualizovat. Už za pár týdnů nás čeká Havaj, na jaře snad Jordánsko a Izrael a pak další a další země, jejichž pořadí na seznamu průběžně mění podle situace…

Aktualizace (30.3.2014)
A naštěstí můžeme skutečně pokračovat:

Havaj byla velmi pohodovou destinací, která ale kromě pláží překvapila i nádhernou přírodou, především na ostrově Kauai (ale i na Oahu bylo dobře). Chtěli jsme se ještě vrátit a prozkoumat další dva ostrovy, ale zatím to nevyšlo.

Jordánsko, Izrael & Palestina – to nebyla cesta až tolik nahuštěná zážitky, nicméně především Petra a Wadi Rum jsou místa, na která se nezapomíná. Jeruzalém je krásné město, palestinský Betlém zase velmi příjemné.

Slovinsko je úžasná země. Malá, ale má v podstatě všechno – hory, moře, jezera, jeskyně, města… a přitom je jen pár hodin jízdy autem od nás. Tady se mi opravdu moc líbilo, asi nejvíc mě dostala řeka Soča. Vyhlídl jsem si tam roubenku, kde bych klidně žil.

Myanmar doporučuji navštívit co nejdříve. My to ještě stihli dřív, než se tam nahrnou davy turistů, kterým se místní budou snažit přizpůsobovat. Milí lidé, návrat o desítky let zpět, působivá atmosféra a trek, který mi budou mí souputníci ještě dlouho předhazovat.

Mexiko jsme pojali hodně ležérně. Ač nejsem plážový typ, musím uznat, že Karibik mě opravdu dostal. K tomu architektonické památky, příjemná města a výtečný melounový fresh…

Čína pro mě byla zážitkem trochu rozporuplným, ale jsem rád, že jsme se tam vypravili. Velkoměsta, tradiční vesnice, rýžové terasy, mystická řeka Li…

Nový Zéland byl dlouhá léta mým cestovatelským snem. A nezklamal. Nádherná příroda, pohodoví lidé, čerstvý vzduch a příjemná atmosféra. Pokud se tam ještě někdy vrátím, možná to bude napořád…

Aktualizace (25.12.2015)
A jedeme dál:

Nepál jsme měli možnost vidět ještě před velkým zemětřesením, které tvrdě zasáhlo i místa, která jsme navštívili. Upřímně řečeno se tahle cesta neřadí k těm úplně nejsilnějším, ale krásná příroda i historická města a náboženské monumenty rozhodně měly svoje kouzlo.

Maroko nabídlo působivý mix přírodních krás (poušť, hory, vodopády), rušných velkoměst i malebných měst menších. K tomu velmi dobré jídlo a většinou i pohodové domorodce.

Patagonie byla dalším z mých cestovatelských snů. Nádherná příroda, která bere dech, skvělé jednodenní treky, čtvero ročních dob během pár dnů, skvostné maso a víno a fajn lidi. Co víc si přát než štěstí na počasí? Naštěstí jsme ho vlastně většinou měli.

Tags:


O autorovi

Honza

Cestování je moje vášeň. Naše planeta je přílš velká a krásná na to, abychom seděli za pecí a nechali si to všechno ujít.



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Nahoru ↑